Krásu plně prosklené průhledné fasády může někdy kazit parapetní sklo, které se barvou a odrazivostí zkrátka nehodí ke zbytku fasády. Dochází k tomu tehdy, když se architekt namísto efektní jednotné skleněné fasády musí uchýlit ke kompromisu a spokojit se s méně vhodným řešením. Existují sice řešení parapetních skel, která se ke sklu okennímu dokonale hodí, mohou však být velice nákladná.
Parapetní sklo je neprůhledné sklo, které zakrývá konstrukční prvky budovy, jako jsou sloupy, podlahy, systémy HVAC (Heating, Ventilation, Air Conditioning – vytápění, ventilace a klimatizace), větrací otvory, elektrické vedení a vodoinstalační potrubí, aby nebyly zvenku vidět. U zavěšených i strukturálních skleněných fasád jsou parapetní skla často nezbytným předpokladem k uskutečnění vize architekta. Parapetní skla se obvykle nacházejí mezi průhlednými okenními skly v jednotlivých podlažích budovy. Mohou okenní skla buď nenápadně doplňovat, nebo s nimi barevně kontrastovat.
Tam, kde se architekti snaží dosáhnout jednotného vzhledu budovy se skleněnou fasádou, může sladění parapetních skel s průhlednými okenními skly z hlediska barvy, odrazivosti a odolnosti představovat velkou výzvu. Je-li specifikováno okenní sklo s vysokou propustností světla nebo nízkou vnější odrazivostí, může dát hledání parapetního skla barevně ladícího se skly okenními pořádně zabrat. Na vnímání podobnosti mezi parapetními a okenními skly mají zásadní vliv momentální světelné podmínky. Například za jasného slunečného dne se zvyšuje vnímaná odrazivost, takže se pak parapetní a okenní skla jeví podobnější. Za pošmourného dne se zataženým nebem může dovnitř pronikat větší podíl světla, což způsobuje větší kontrast mezi parapetními a okenními skly.
Jako parapetní skla mohou sloužit neprůhledná skla s povlakem i bez povlaku, skla s povlakem v konstrukci typu „shadow box“ nebo jednotky izolačních skel tvořené vnějším sklem omezujícím průnik slunečních paprsků a vnitřním neprůhledným sklem bez povlaku.
1. Nejběžnější typ parapetních skel tvoří monolitická tabule plaveného skla se smaltovým povrchem č. 2 (obrázek 1). Toto řešení je sice poměrně nenákladné, problém však spočívá v tom, že odstín barvy přesně neodpovídá barvě a odrazivosti povrchu okenního skla, takže touto metodou téměř nelze dosáhnout jednotného vzhledu parapetních a okenních skel.
2. Další možností je použít jako parapetní skla jednotky izolačních skel (Insulated Glass Unit, IGU), které umožňují volbu skla s povlakem ladícího se zbytkem skleněné fasády (obrázek 2). V tomto případě se na povrch č. 2 nanese povlak a na povrch č. 4 barva. Výhoda tohoto řešení spočívá v barevném sladění se zbytkem fasády, jeho nevýhodou jsou však vyšší náklady než při použití monolitických řešení s plaveným sklem.
3. Volba skel Guardian SunGuard® HD (High Durable, vysoká odolnost) nebo Guardian SunGuard® Solar s povlakem odrážejícím sluneční paprsky umožňuje nanášet smalt přímo na povlak monolitického parapetního skla (obrázek 3). Výsledkem je šetrné, nákladově úsporné a esteticky sladěné řešení vhodné pro řadu způsobů využití.
4. Konstrukce typu „shadow box“ využívající monolitické sklo Guardian SunGuard® HD s povlakem (obrázek 4).
Společnost Guardian Glass nabízí pro monolitická parapetní skla své nejodolnější povlaky – Guardian SunGuard® HD a Guardian SunGuard® Solar RB 20. Ty lze výborně kombinovat s nabídkou skel s povlakem omezujícím průnik slunečních paprsků Guardian SunGuard®, včetně výrobků SunGuard® eXtra Selective (SNX), SunGuard® SuperNeutral (SN), SunGuard® High Durable (HD) a SunGuard® High Performance (HP). Kompatibilitu povlaků SunGuard HD a SunGuard Solar Royal Blue 20 s barvami potvrdil německý ústav IFO (Institut für Oberflächentechnik).