Do skleněných oken, dveří a fasád každý rok omylem narazí miliony ptáků a mnozí z nich takový střet nepřežijí. Vzhledem k tomu, že vnější obvodové pláště budov stále častěji bývají prosklené, počty zraněných ptáků budou v nadcházejících letech pravděpodobně narůstat. Stavební předpisy po celém světě se stále zpřísňují, a tak dnes architekti shánějí skleněná řešení, která slibují větší bezpečnost a pomáhají snížit riziko nárazu ptáků, zároveň však neslevují z estetických a výkonových nároků kladených daným projektem.
Ve snaze nebezpečí těchto nárazů omezit se někdy používají různé tvary nebo tečky natištěné na skle – a tato řešení jsou do značné míry účinná. Přítomnost různých tvarů či teček nicméně snižuje estetickou hodnotu skla.
Dvěma nejčastějšími příčinami nárazů ptáků do skla jsou jeho průhlednost a odrazivost.
Průhlednost skla představuje pravděpodobně nejznámější příčinu nárazů ptáků. Pták vidí za sklem strom, nebe nebo krajinu a rozletí se přímo k nim, znenadání však narazí do skleněné tabule. S rostoucí průhledností skla (a rozměry zasklení) se nebezpečí zvyšuje.
Další příčinou nárazů ptáků do skla je odrazivost. Intenzita a zřetelnost zrcadleného okolí závisí na typu zasklené plochy, světelných podmínkách a prostředí za sklem. Pokud se ve skle odráží park, může si pták myslet, že vidí skutečnou přírodu. Rozletí se do ní a neuvědomí si, že vidí jen odraz ve skle. Stejný efekt mají plochy s vysokou odrazivostí umístěné volně v krajině.
Zásadní vliv má míra vnější odrazivosti skleněných tabulí a vzhled okolního prostředí. Pro ptáky může být nebezpečná i střední míra odrazivosti, zejména pokud se za sklem nachází tmavá místnost. Omezit nežádoucí odlesky je složité, protože odrazivost ovlivňují měnící se světelné podmínky. Výběr skla s nízkým koeficientem odrazivosti nicméně vždy představuje krok správným směrem.
Ornitologové1 doporučují za účelem snížení nebezpečí vyplývajícího z vysoké odrazivosti instalovat skla (dvojskla či trojskla) s koeficientem vnější odrazivosti 15 % nebo méně. Ani taková skla nejsou zcela bezpečná, zejména v případě velkých ploch se však jedná o finančně přijatelné řešení, které na rozdíl od skel s natištěnými vzory neomezuje výhled z budov.
1 „Bird-Friendly Building with Glass and Light“, Hans Schmid, Wilfried Doppler, Daniela Heynen,& Martin Rössler (Swiss Ornithological Institute Sempach, 2013).
Společnost Guardian Glass nabízí různá řešení pro jednotky s izolačními dvojskly a trojskly (IGU), která jsou šetrná vůči ptákům a mají vnější odrazivost do 15 %. Tato řešení umožňují architektům dosáhnout rovnováhy mezi průhledností a odrazivostí. Na rozdíl od tradičních skel, na kterých jsou natištěné tečky nebo výrazné tvary, se mohou architekti u řešení společnosti Guardian Glass spolehnout na vynikající výkonové vlastnosti, optimální propustnost světla a nerušený výhled do okolí. Tato skleněná řešení se navíc vyznačují atraktivním vzhledem, který se hodí ke zbytku skleněné fasády, a nevyžadují žádnou další povrchovou úpravu, takže nevznikají žádné další náklady. Architekti tak při výběru řešení šetrných vůči ptákům nemusejí slevovat ze svých estetických nároků. Společnost Guardian Glass nabízí ve své řadě SunGuard hned několik výrobků, které vyhovují požadavkům na sklo šetrné vůči ptákům.
V případě náročnějších požadavků lze alespoň na povrch skla č. 2 nanést výstražné značky. Ideální řešení představuje smalt „System TEA“ společnosti Guardian pro keramický tisk černých značek přímo na povlak. Vzhledem k tomu, že smalt způsobuje rozpuštění povlaku (a odstranění jeho odrazivosti), dosáhne se tak maximálního kontrastu při pohledu na sklo zvenčí.